Omluvy a výmluvy... a Povidla českého pravopisu

Tento příspěvek nebude dnes o pivu. Mám však pocit, že se s Vámi musím o cosi podělit.

Prvně bych chtěl říci, že jsem se dnes s hrůzou podíval, že poslední příspěvek na mém blogu je 2 měsíce starý! To jsem si sliboval, že minimálně jeden měsíčně bude, protože mě to navíc hrozně baví. Moje výmluvy jsou ledajaké: velké osobní změny v mém životě (to Vás sice asi nemusí zajímat, ale promoce, svatba a stěhování za oceán stojí dost času :-) ). Další výmluvou je samozřejmě to, že se snažím maximum svého pivovarského času věnovat Pivařce. Tam budou rozebrány takřka všechny informace o vaření piva, a tak asi chápete, že v tuto chvíli nemá cenu a ani nemám čas dělat separátní články sem. Práce probíhají usilovně, i když to tak navenek nevypadá. Je to obrovský žrout času, navíc to nechceme rozhodně odbýt. V tomhle ale cítím jisté manko a chtěl bych začít postupně ukazovat, co děláme a jak to děláme. Zaprvé Vás snad udržím trochu v natěšenosti a pak si třeba připravím i pevnou půdu pod nohama.

S radostí Vám tedy slibuji, že se příští týden dočkáte prvního článku. Bude o něčem, co bude pevně věřím jednou z nejatraktivnějších částí Pivařky - NOMOGRAMY. Pravděpodobně vůbec netušíte, co to je zač. Tak se těšte a příští týden sami uvidíte... PS: ukážeme si výpočty nasycení piva velmi hravou formou.

Další omluvou a výmluvou je druhá část nadpisu tohoto článku. Ano, pravopis je přiznávám jednou z mých slabších stránek. Zejména pokud píši rychle. Nepřemýšlím nad pravopisem a natropím spoustu hrubek, které bych v diktátu ve škole nikdy neudělal. Kompletní opravování hrubek mi často zabere mnohem více času, než psaní článku. Proto prosím buďte ohleduplní a odpusťte mi, že tomu nevěnuji svůj čím dál cennější volný čas. Je to jen blog, který Vám chce zprostředkovat informace. V Pivařce si samozřejmě hrubky ohlídáme.

Abyste však nebyli ochuzeni o článek, tak Vám k přečtení nabízím můj "fejeton", který jsem před časem na téma pravopisu napsal. Nebude to sice o pivu, ale možná je tam přinejmenším něco k zamyšlení. Budu rád když si to přečtete. Nicméně pokud Vás to nezajímá, nemusíte si článek teď celý otevírat... Pokud se Vám to naopak bude líbit, budu rád, když se ozvete. Mám ještě další "fejetony" v záloze a můžu s tím pro odlehčení i pokračovat.

Dneska se pouštím na tenký led. Umíte pravopis? Já se přiznám, že mi dělá občas problémy. Bůh češtiny je však nemilosrdný! Nauč se česky! S čárkami se moc nekamarádíš, že? Vrať se do školy! Je jedno, jak hlubokou a kvalitní myšlenku jste schopni vymyslet. Jestliže ji zveřejníte, najdou se tací, kteří jsou zástupci boha češtiny zde na Zemi. Nejspíš znáte ten pocit zostuzení, který si Vás potom najde. Co na tom, že si často řekneme, jak jsme mohli tak hloupou chybu udělat. To už je pozdě… Takovéto poklesky se neodpouští.

Čeština je bezesporu velmi těžkým jazykem. Po mnoha letech strávených ve školních lavicích stále dlouze přemýšlíme nad výjimkami a pravidly, abychom se nakonec s nejistotou a hanbou radši obtížné frázi vyhnuli. Místo aby slova do textu plynula ladně jako myšlenky, neohrabaně plaveme čubičku ve všech rodech, vzorech, čárkách, i/y, prostě pravidlech a výjimkách. Asi tak stejně ladně jako bychom plavali v povidlech. 

Pro ilustraci se podívejme do jazykového okénka, co nám ta čeština dnes přichystala. Víte, co je vlys na fasádě? Lis-lisovat-vlis není v otázce chyba? Ne! Vlys je ozdobný pruh na stěně, nebo prkénko k sestavování podlahy. Ani v jednom případě není lisovaný, kde se tedy slovo v češtině vzalo? Vlys pochází z latinského phrygium (ozdoba, výšivka), to se vyvinulo v pozdně latinské frisium, z něj francouzské frise, z něhož se v němčině stalo Fries. V češtině slovo skončilo jako vlys… Ypsilon je patrně vzpomínka na latinské phrygium, které vzniklo z řeckého frýx neboli frýžský. To je nuda! Tři řádky informací, které si už ani teď nepamatujeme. Teď uvažte, co všechno musíte vědět, abyste si dokázali pravopis slova vlys odůvodnit.

A teď přijde otázka za zlatého bludišťáka. Na vysokém bidle měl pták dobré bydlo. Když zafoukal vítr, obě b*dla shodil. Jaké i/y je správně? Bidlo-tyč-Bydlo-dům pffff hlava se mi točí. To je horší než Bermudský trojúhelník. Šalamounsky bych musel nakonec odpovědět, že je ta věta nesmysl, protože na klacku snad nemůže být regulérní bydlo, ne? To je na obydlí málo i pro ptáka. Nemyslíte?

Určitě znáte kopu dalších zábavných a těžko pochopitelných vyjímek, pravidel a chytáků, protože je na ně čeština vskutku bohatá. Samostatnou pohádkou je psaní čárek. Někteří lidé čárky rádi vynechávají, jiní je píší „na pocit“, mnozí je použijí kdekoliv to lze jen vymyslet a nakonec existuje nemalá komunita lidí využívající náhodný generátor čárek. Ty, kteří v čárkách chyby nedělají, já neznám. Navíc je psaní čárek ve složitějších větách občas subjektivní. Jak poznat, jestli je přívlastek nezbytný pro smysl věty, nám neporadí žádná příručka, ale pouze náš jazykový cit.

Jak na konec píšeme nejčastěji? Trochu kontrastu nám jistě neuškodí. OMG 3:) Kazdej si chybama udela casem svoji podobu povidel LOL kera je stejne unique jjako kazdej :-D a je presvedcen o jejich zpravnosti :-P Nice 8-) nejhustsi proste nejbestovnejsi myslenky dnes postujem na FiBicko a datlujem do SMS J kery si po sobe nekotroluem :v pac je to stejne fuck =) hlavne ze to má LIKY (y) NEDELAM SI Z VAS (.)(.) a misto carek je krutoprisny psat smajliky ;-) pusu tak :-* a tamto tak (_!--(_!_) TO BEZ PRDELE. To je děs! Takhle všechno pěkně za sebou. Vraťme se však k původní myšlence.

Samozřejmě být kultivovaným člověkem znamená ovládat pravopis, což Vám ale nezabrání natropit ve chvilce nepozornosti chyb jako máku. Hrubky děláme všichni! Kdo tvrdí, že ne, lže si do kapsy. Buďme tedy v téhle oblasti ohleduplnější a nesnažme se chyby u ostatních zbytečně hledat, protože je najdeme. Co kdybychom radši trochu důrazu, který věnujeme pravopisu, přenesli do vlastní stylistiky a slovní zásoby? Na pravopis máme foršrift z Ústavu pro jazyk český, ale kolik lidí je dnes schopno vyjádřit svou myšlenku pěkně napsaným odstavcem, nebo jen jednou hezkou českou větou? Ty zrůdnosti z minulého odstavce se vážně nepočítají! A nakonec se vraťme ještě na začátek, úplný začátek. Ať už písmo vymyslel kdokoliv, idea byla jistě jiná. Písmo mělo sloužit k zachycení myšlenek a událostí, a ne k samoúčelnému handrkování o to, kdo je větší Čech. Když budete používat strohé věty, nejspíš uděláte mnohem méně chyb, nebo to bude úplně jedno, ale není to právě ten nejhorší úpadek češtiny a písma? Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí…

Petr Novotný