Týden se s týdnem sešel a máme tu opět pravidelný report z Pivní kliniky. Dotazy, které přicházejí, mi dělají velkou radost. Již teď mám dostatek materiálu na další díl, a tak mám pocit, že se nápad poměrně ujal. Tak snad mé nadšení sdílíte. Odpovídat na vaše dotazy mě baví a navíc cítím, že tak můžeme společně pomoci mnohem více lidem naráz, než v rámci soukromé korespondenci, či komentáře na facebooku. Tak mi jistě odpustíte, že svoji prezenci a aktivitu na facebooku trochu tlumím a věnuji se raději tomuto způsobu komunikace, který mi připadá jako mnohem lépe investovaný čas, kterého je stále méně a méně.
Dotazy jsou opět velmi zajímavé a budou pro mnohé zajímavé a poučné.
Tak pojďme na to!
#1: Martin – příliš pomalé kvašení? Jak na vyšší tělo u piva z výtažku?
Hezký den,
Měl bych na Vás
2 dotazy:
1) Vařil jsem
pivo ze sladového výtažku a stalo se mi, že kvašení bylo velmi pozvolné, téměř
nezřetelné. Kvasná zátka vůbec nebublala. Přisuzuji to špatnému skladovaní
kvasnic, kdy díky tomu došlo k under pitchingu. Pivo dle měření hustoty po 2
týdnech přesto dokvasilo na správnou hustotu. Můj dotaz zní, jak veliká je
pravděpodobnost, že bude vůbec pitelné. Při ochutnaní při stáčení nechutnalo
nějak spatně nebo nakysle.
2) Jsem
začátečník, vařím ze sladových výtažků a snažím se vařit a experimentovat podle
receptů z kuchařky a často se mi stává, že výsledné pivo nemá plnou chuť –
myslím tím, že na první ochutnaní je příjemně hořké, ale chybí mu takový ten
typický chuťový ocásek. Dokážete poradit co s tím?
Děkuji moc!
Dr. Diversity:
Hezký den,
Martine,
k vašemu
prvnímu dotazu. Pokud kvasná zátka vůbec nebublala, a přesto vám pivo dokvasilo
za dva týdny, tak bych tipoval, že vám úplně netěsní víko kvasné nádoby. Byl
byste překvapen, jak je to časté. Mnoho vík kbelíků, které lidé používají,
uchází kolem těsnění (pokud kbelík těsnění vůbec má). Jak vypadala hladina mladiny
během kvašení? Pokud se bojíte, že nekvasí, tak dobrá kontrola je vždy vzhled
hladiny. Pokud se tam nachází kvasná pěna, tak bublák-nebublák pivo kvasí. Další
kontrolou toho, že pivo kvasí je úbytek cukru, měřený jako změna cukernatosti
nebo hustoty. Jinak ano, underpitching může způsobit pomalejší kvašení, pokud k
němu došlo. Pokud, jak říkáte, všechno při stáčení chutnalo v pořádku, tak
pravděpodobné je to, že pivo bude úplně v pořádku. Určitě bych na něj ale
nespěchal. Zrání může trvat trochu déle, než jste zvyklý. Délka kvašení dva
týdny není zas taková tragédie. Důležité je, že dokvasilo. Samozřejmě však
platí, že správné dávkování kvasinek vám napříště urychlí a usnadní práci,
nabídne více klidu v duši a pivu také prospěje.
K druhému
dotazu. Občas se to u výtažků stává. Zejména pokud už třeba výtažek není
nejčerstvější. Zkoušel jste techniku louhování speciálního sladu (grain
steeping)? Je to děsně jednoduché a výtažku tak můžete dodat čerstvou sladovou
chuť a tělo. Pokud byste se o této metodě chtěl něco více dozvědět, tak je
podrobně popsána, a to včetně ilustračních fotografií v novém vydání
Pivařky – Pivařka2.
Tak ať příště
vzorně bublá a hlavně chutná!
S pozdravem,
Dr. Diversity
#2: Peťo – dlouhodobé uchovávání kvasinek? Dokrmovat cukrem?
Dobrý deň, pane
Doktore,
Keďže som sa
nikde presnejšie nedozvedel ako chovať pivné kvasinky v domácich podmienkach
aby som ich ani veľmi neprekrmoval ani netrápil hladom, a chcel by som ich
uchovať dajme tomu aj 3 mesiace v chladničke do ďalšieho varenia, bez nejakej
degradácie a deformácie, rád by som položil túto otázku do éteru. Ide mi o to
ako sa správať ku spodným tekutým kvasinkám po stočení mladého piva. V podstate
asi viem ako na to (po stočení mladého piva presytovanie od zvyšku chmeľu,
premytie studenou čistou vodou, uloženie v chlade, a raz za čas im dať trochu
cukru aby prežívali) – ale koľko cukru,
ako často, aká teplota, ako dávkovať cukor – či rozpustený koncentrát rozmiešať
v usadnutých kvasniciach aby sa výživa dostala ku každej kvasinke alebo len
naliať na povrch – toto sú otázky ktoré sú mi neni celkom veľmi jasné aby som
dosahoval čo najčistejšie a netrpiace kvasinky.
Ďakujem za
odpoveď, s pozdravom Peťo
Dr. Diversity:
Zdravím Peťo,
je chvályhodné,
že se chcete o kvasinky dobře postarat.
Postup, který
popisujete, je možný, ale je vhodný pouze ke krátkodobému uchovávání kvasinek.
Déle než měsíc bych takto uchovávat a pak použít nedoporučoval. Při takovémto
stavu kvasinky odumírají rychlostí přibližně 50 % za měsíc. Po měsíci budete
tedy mít polovinu mrtvou. Cukr se nikdy pro uchovávání kvasinek, ani jejich
množení nepoužívá. Cukr je v podstatě čistá sacharóza, což je jednoduchý cukr.
Pivní mladina obsahuje zejména maltózu, a pak maltotriózu. Pokud krmíte
kvasinky jednoduchým cukrem může se stát, že jakoby "zleniví" a pak
si nebudou umět dobře poradit s mladinou. Během skladování se kvasinky ale
nedokrmují ničím. Vy nechcete, aby pracovaly, ale aby vlastně spaly.
Pro dlouhodobé
úspěšné skladování kvasinek ve vysoké kvalitě je potřeba využít fyziologický
roztok nebo mít kvasinky zamražené v roztoku glycerolu. Pak mluvíme o vytvoření
tzv. kvasinkové banky. Pokud byste se do tohoto chtěl pustit, tak více
informací a přesné návody najdete v mojí knize Pivařka2, případně v
třetím čísle časopisu Pivař v článku "Malý velký průvodce domácího
chovatele kvasnic". Časopis je zdarma dostupný (stejně jako ostatní čísla)
zde: https://cech-pivo.cz/cs/pivar/49-pivar-2017-3
Hodně štěstí ve
vašem dobrodružství s kvasinkami!
Váš Dr.
Diversity
#3: Josef – Zase ta tvrdost. Změkčování vápnem?
Zdravím Petře,
než se dostanu
k dotazu tak opět se musím opakovat ohledně díku za Pivařku2 a
shodně s ostatními, kteří zasílají dotazy, tobě i tvému kolektivu díky,
díky, díky…, takže k tématu dotazu, a tím je tvrdost varní vody.
Vím, že již jsi
na to téma v této odpovědně reagoval s tím, že jde o problém, který se řeší
podstatně hůře než opak – tj. měkkou vodu upravit na tvrdou s požadovanými
parametry tvrdosti. Posledně, když jsem s tebou komunikoval, společně jsme
žehrali na „kvalitu“ pivařských domovarnických překládaných publikací.
Avšak výjimka
potvrzuje pravidlo, alespoň částečně, což se týká mé zkušenosti s návodem z
publikace Děláme si sami pivo, autor Richard Lehr, vydáno v BRD v roce 2000. U
nás přeloženo a vydáno v roce 2017. Jde o kapitolu Zbavení varní vody tvrdosti,
str. 46/47. Zde je uvedena tabulka, která doporučuje metodu odstraňování
tvrdosti vody pomocí kontrolovaného přidání páleného, resp. hašeného vápna.
Autor upozorňuje na striktní dodržování doporučené gramáže a současně
předpokládá co nejpřesnější stanovení původní tvrdosti vody.
Protože jsem
začal vařit původně pivo v mém bývalém bydlišti (město Slaný), kde podle
rozboru VaKu tvrdost vody kolísala mezi 23 až 26 ºdH, což je hodnota, která se
blíží až k vodě extrémně tvrdé, zkusil jsem použít výše uvedenou metodu.
Zakoupil jsem u firmy dodávající čisté chemikálie pálené vápno (CaO) a pokusil
se stáhnout podle uvedeného návodu tvrdost vody a ono se to zdařilo. Nechtěl
jsem to přehánět, ale dostal jsem se na tvrdost 17 ºdH, tj. na hranici tvrdé a
velmi tvrdé vody. Stalo se to, co autor popisuje v knize, cituji „vápno reaguje
s nežádoucími solemi rozpuštěnými ve vodě, kdy se nejprve z páleného vápna
vytvoří hašené vápno Ca(OH)2 a to reaguje s rozpuštěnými
hydrouhličitany, které se usadí na dně nádoby“.
Vzhledem k
tomu, že jsem tuto metodu nikde jinde nezaznamenal (ani v Pivařkách), chtěl
bych se zeptat na tvůj názor k této metodě úpravy tvrdosti varní vody.
Díky moc a
těším se na tvoji odpověď.
Zdraví
Josef
Dr. Diversity:
Zdravím Pepo,
díky za vřelá
slova ohledně Pivařky, udělala mi radost a jsem rád, že se kniha líbí a dobře
slouží!
K tvému dotazu.
Metodě změkčování, kterou popisuješ, se říká změkčování vápnem (angl. lime
softening). Skutečně může pomoci, ale není to zas tak jednoduché, tak já se
pokusím vysvětlit o co jde a taky důvod, proč se o této metodě zas tak často
nedočteš (třeba v pivovarských knihách).
Metoda funguje
pro snížení přechodné tvrdosti – pokud se tedy potýkáš s tvrdostí stálou, tak
si moc nepomůžeš. To je první zádrhel. Málokdo totiž dobře ví, jestli má
tvrdost stálou (sírany, chloridy, dusičnany) nebo přechodnou
(hydrogenuhličitany). Někomu to tedy může fungovat dobře, jinému napůl a někomu
třeba dost málo.
O co vlastně
jde? Tvrdost vody je dána obsahem vápenatých a hořečnatých iontů. Jak si
zmínil, tak jsem se tomuto věnoval již v jednom z předchozích dotazů, tudíž
podrobnosti vynechám. Metoda změkčování vápnem funguje na bázi zvýšení pH vody.
Tady si pomůžu následujícím obrázkem, který ukazuje rovnováho mezi různými
ionty uhličitanu ve vodě v závislosti na pH. Běžná voda bude mít pH blízké hodnotě
kolem 7-8 (pitná voda se dle vyhlášky musí vejít do rozmezí 6.5–9.5 pH,
optimálně však do 8). Když se podíváš do toho grafu, tak je jasné, že při
takovém pH je ve vodě CO2 obsaženo zejména jako hydrogenuhličitan
(HCO3-). Hydrogenuhličitan vápenatý je ve vodě docela
dobře rozpustný. Pokud ale zvýšíš pH vápnem, tak se obvykle dostaneš někam
kolem pH 10. Tam, jak si můžeš z grafu všimnout, začíná být ve vodě nejvíce
zastoupený uhličitan (CO32-). Uhličitan vápenatý je ve
vodě velmi málo rozpustný, a tak se vysráží a sedne na dno. Částečně se lze
takto zbavit i hořčíku, ale poměrně omezeně. Takže vidíš, proč je potřeba, aby
tvá voda měla přechodnou tvrdost, tedy obsahovala hydrogenuhličitany. Bez nich
to nebude fungovat. Protože jde pouze o zvýšení pH, tak stejně jako vápno budou
fungovat i jiné zásady (báze, louhy). Použitelná by byla třeba soda, ta by
navíc přinesla i ten zmiňovaný uhličitan. Přidal by sis tak do vody navíc sodík.
Do jisté míry by to pak bylo ekvivalentní s používáním změkčovače vody, který
také přidává sodík.
zdroj: internet |
Teď k tomu,
proč to nemusí být pro pivo úplně ta nejlepší volba, a tedy proč se o metodě
příliš v pivovarských knihách nedočteš. První je tedy to, že je potřeba
přechodná tvrdost. O tom už jsme mluvili. Za druhé je samotné provedení metody
trochu nepraktické. V první řadě musíš nadávkovat vhodně vápno, což by se mělo
řídit znalostí tvé vody a ideálně bys měl mít pH metr, abys věděl, jakého pH
jsi vápnem dosáhl. Aby to bylo účinné potřebuješ dosáhnout pH kolem oněch 10.
Po vysrážení je potřeba nechat vodu poctivě a důkladně usadit. Pak odlít a
použít bez usazeniny. To, jak dlouho a efektivně se bude sražený CaCO3
usazovat, je těžké odhadnout a bude záviset také na tvé vodě. Pokud bys použil
vodu, tak jak je i s usazeninou, tak by sis vůbec nepomohl.
Další a
důležitější věc je, že vodu ihned po úpravě není pro vaření piva vhodná.
Problém je v tom, že má příliš vysoké pH, což může dělat velkou neplechu během
rmutování a taky vyslazování. Rozhodíš si tím pH rmutu a nedej bože také můžeš
způsobit vyluhování trpkých taninů během vyslazování. Takto upravenou vodu by
bylo tedy potřeba před použitím na výrobu piva (nebo i konzumací) zpětně
zneutralizovat nějakou kyselinou (např. kyselinou mléčnou). Opět bys potřeboval
pH metr, abys to provedl tak akorát. Tvrdost je jedna věc, ale bez neutralizace
si vápnem zvyšuješ výrazně alkalitu (zásaditost) vody. To je pro pivo obecně ještě
horší než ta tvrdost. Bez zpětné neutralizace by to tedy bylo trochu z bláta do
louže.
Takže abych to
shrnul. Je to v domácích podmínkách vlastně docela pracná metoda, která navíc
vyžaduje pH metr (či pH papírky). Vápno musíš nadávkovat, vodu nechat usadit,
odlít, zneutralizovat a pak teprve použít. Navíc metoda nefunguje pro všechny
typy vod. Ne každý má doma také pH metr, aby si s tím dobře poradil. Ideálně si
pak také musíš vodu otestovat na tvrdost, jako jsi to udělal ty, abys věděl, že
ta metoda skutečně zabrala. Taky abys věděl, jak moc zabrala. Opět ne každý
bude ochotný se tomu tolik věnovat a nechat si udělat takový rozbor. Nedej bože
se složení vody v průběhu roku změní (což není v některých lokalitách nezvyklé)
a ty jsi zase na začátku. Proto se to pro vaření piva doma příliš nepoužívá. Je
s tím hodně práce a výsledek nejistý. Ostatně jak sám uvádíš ty, tak jsi takto
změkčil vodu pouze z 23–26 °dH na 17. To je sice změkčení ale ten rozdíl není
nikterak zásadní, aby ti to za to stálo. Z velmi tvrdé vody sis připravil
tvrdou vodu. Nejspíš bys ale chtěl spíš měkkou…
Pokud bys chtěl
skutečně měkkou vodu, tak se reverzní osmóze v podstatě nevyhneš. Výhoda tam
je, že jednoduše jen spustíš jednotku reverzní osmózy a máš jistotu, že voda na
konci je demineralizovaná. Odpadají tedy všechny starosti a nejistoty. Z takové
vody si pak vyrobíš pomocí varních solí jakoukoliv vodu, která tě napadne.
Jistější metody není. Překážkou je jen ta počáteční investice.
S pozdravem,
Dr. Diversity
#4: Láďa – vliv nadměrného odparu na IBU a EBC piva?
Dobrý den,
zajímalo by mě,
jak velký má vliv vyšší odpar během chmelovaru, než bylo odhadováno, na původní
přibližné hodnoty barvy a hořkosti piva?
Příklad:
Původně je
plánováno 20 litrů mladiny k zakvašení. Barva hotového piva by měla být 10 EBC
a hořkost 50 IBU. Objem mladiny k zakvašení je nakonec pouze 15 litrů. Jak moc
se hodnoty EBC a IBU změní?
Děkuji za
odpověď
Láďa
Dr. Diversity:
Dobrý den Láďo,
velmi dobrá
otázka. Barevné i hořké látky lze v jistém zjednodušení považovat za
"obyčejné" látky. Stejně jako byste si třeba solil polévku. Je jasné,
že pokud si osolíte malou misku polévky a velkou misku polévky stejným
množstvím soli, tak polévka ve velké misce bude v chuti méně slaná. Vnímání
chuti, ale i barvy totiž závisí na koncentraci látky.
Pokud jste tedy
měl naplánováno 20 litrů o IBU 50 a EBC 10, ale finální množství bylo 15 litrů,
tak máte vlastně o čtvrtinu méně objemu. Tedy o to vyšší koncentraci. Přibližně
budete mít tedy 50/0.75=67 IBU a 10/0,75=13 EBC.
To platí
samozřejmě pouze přibližně, ale pro praktické účely to bude naprosto stačit. V
reálu pak může ještě ovlivnit výsledek to, že pokud máte hustší mladinu, tak
vývoj některých barevných látek během chmelovaru může být intenzivnější. To ale
není něco, co bychom mohli předem odhadnout.
Každopádně
pokud byste skutečně měl takto velký odpar, tak bude lepší příště vařit méně intenzivně.
Bohatě postačí odpar do 10 % a vyhnete se všem problémům (taky ušetříte za
elektřinu).
S pozdravem,
Váš Dr.
Diversity
#5: Jarda – projevení overpitchingu v pivu?
Ahoj Petře,
dnes jsem pro
zakvašení várky použil kvasinky sebrané z deky předchozí várky (svrchní
kvasinky), která mi právě kvasí. Bylo jich dost, takže asi mírný overpitching,
ale hlavně si myslím, že díky tomu musela být velmi krátká nebo žádná růstová
fáze. Už po 4 hodinách jsem si všiml husté pár centimetrů vysoké pěny. Moje
otázka je, zda tento způsob zakvašení se může nějak výrazně projevit na
konečném pivu? Množství esterů nebo tak něco?
Díky za
odpověď, Jarda.
Dr. Diversity:
Ahoj Jardo,
v kvasné pokrývce
by měly být ty nejzdravější a nejschopnější kvasinky. Navíc si je hned použil
bez toho, aby prošly útlumem aktivity, jak tomu obvykle bývá během skladování
mezi várkami. Není tedy až tak překvapivé, že se do práce pustili tak rychle.
Možná to tedy ve skutečnosti ani overpitching nebyl. To lze ale bez bližší
znalosti množství a kondice kultury těžko odhadnout. Oproti třeba nulkách ze
sušených určitě můžeš pozorovat chuťový rozdíl. Je ale těžké odhadovat na jakou
stranu, protože druhá a další generace se bude vždy chovat trochu jinak než
nultá ze sušenek nebo i ze zakoupených tekutých. Očekával bych, že budeš s
výsledkem ještě spokojenější než v předešlé várce. Estery mohou být trochu
jiné, ale jak říkám, nedá se to úplně snadno svést na způsob sběru kvasinek,
protože druhá generace by byla trochu jiná tak jako tak. Teplota kvašení taky
nemusela být úplně stejná a aktivnější kvasinky si taky více přitopí.
Mimochodem, a
to už se teď netýká tvého dotazu, protože jsi sběr z hladiny provedl
poprvé, ale kdybys to takto praktikoval dlouhodobě se stejnými kvasinkami, tak
bys mohl ovlivnit jejich sedimentaci. Tím, že bys vybíral jen kvasinky, které
byly na hladině, by sis kulturu vlastně "vytrénoval" tak, že by méně
sedimentovala/flokulovala. Naopak při odběru kvasinek ze dna je
"trénuješ" k větší sedimentaci tím, že dále používáš ty, které
ochotněji sedimentovali. Je to trochu jako šlechtění rostlin. Tím, že vybíráš
zástupce s jednou specifickou vlastností (tady tedy sedimentace), tak po
mnoha opakování tu vlastnost v populaci ještě více zafixuješ. Toho se
někdy skutečně využívá, avšak po pár otočeních se to nemůže projevit. Takže jen
takové zajímavost od cesty.
S pozdravem,
Petr
wow.. opět profi blog jako vždy.. moc děkuji a už se těším na pokračování :-)
OdpovědětVymazatRoman